14 views
0

Na návrat oblíbené herní série Call of Duty do důvěrně známých kulis druhé světové války, jsme čekali opravdu dlouho. Co čekali, tajně jsme doufali, žádali, nadávali a občas, ve velmi vzácných a ojedinělých případech, dokonce i prosili. Naše přání se nám nakonec splnilo koncem roku 2017, kdy vyšlo Call of Duty: WWII. Tedy, abych byl přesný, nepřáli jsme si návrat přímo do této války, ale po dlouhé řádce moderních dílů z blízké budoucnosti, jsme chtěli prostě něco jiného. Něco s normálními zbraněmi, na normálním bojišti. Možná si ještě pamatujete dobu, kdy jsme naopak vývojáře prosili o to, aby toto hojně zpracovávané období už nechali být, a posunuli se někam jinam, abychom se podívali také na jiné války. Tím jsme ale tehdy nemysleli pouze současnost, nebo blízkou budoucnost, ale hlavně třeba Koreu, Vietnam, případně nějakou méně profláklou válku minulosti. Na výběr je toho mnoho, a alespoň bychom se něco málo dozvěděli. To se nám bohužel moc nesplnilo, a tak se z budoucnosti po přímce vracíme tam, kde to před lety celé začalo. To je na jednu stranu docela příjemné, na druhou stranu vývojáři opět sází na jistotu, stejně jako po úspěšném Modern Warfare, a to už tak příjemné není. Těch sázek na jistotu totiž bylo v případě této série už trochu moc a člověk, tím spíše náročný hráč, potřebuje čas od času od her něco nového a odvážného, nebo řekněme alespoň svěžího. Tentokrát to tedy sérii odpustíme, a koukneme se na to, jak se tato hra povedla. Nakonec, druhá světová tu už dlouho nebyla, a tak tento návrat řada z nás nejspíš i ocení.

Návrat ke kořenům je to přitom se vším všudy. Začneme totiž naprostou klasikou a zlomovým okamžikem druhé světové války, tedy vyloděním spojenců v Normandii. To nás nostalgicky vrací do našeho mládí, kdy frčel Medal of Honor, a nebo film Zachraňte vojína Ryana. Opět jde tedy o značnou sázku na jistotu, ale musím říct, že tohle se prostě povedlo. Samozřejmě, technologie za ty roky docela pokročila, a tak vypadá vylodění hodně jinak, než kdysi dávno v Medal of Honor. Nesmíme navíc zapomenout na fakt, že tu mezi tím vyrostla nová generace hráčů, pro které to bude zcela nový herní zážitek. Vylodění je tedy velkolepé a netrvá to dlouho a užíváme si následné probíhání zákopů a prozkoumávání silně bráněných bunkrů. Odpor je samozřejmě tuhý, a tak na mě tato část hry prostě udělala dojem. Je pěkné jaké si hra na svém začátku drží tempo a jak vás vtáhne do děje. Něco se neustále děje, stále je na co se koukat, a tak postupujeme dál a dál. Netrvá to dlouho a vyzkoušíme si odstřelovací pušku, na kterou jsem se v původních dílech vždycky těšil. Dočkáme se i honičky v džípu a dokonce se podíváme i do tanku v jedné zajímavé misi. Tvůrci hry samozřejmě vědí, že je potřeba čas od času zvolnit tempo, a tak se dočkáme zajímavé mise, kde bude mít hlavní roli odboj. Velice rychle ale následuje opět boj. Celkově prostup hrou je hodně klasický a připomíná původní díly. Střídáme postupně bojiště, čímž je hra dostatečně rozmanitá a zajímavá.

Call of Duty: WWII nabídne novým hráčům druhou světovou válku podobně, jako jí kdysi dávno nabídl i nám. Hratelnost se vcelku povedla a atmosféra je díky grafice ještě o něco lepší.

Call of Duty: WWII je vcelku svižné a hodně akční. Jak jsem již psal, na obrazovce se stále něco děje. Samotné přestřelky jsou přitom vcelku náročné, ale zároveň dostatečně zábavné. Je hodně příjemné, že jsem zde neměl pocit tak úzkého koridoru, jako tomu bylo dříve. Velký návrat tady slaví především lékárničky a ukazatel zdraví. To se v moderních hrách moc nevidí. Velkou pomocí je i náš tým, jelikož nám někteří členové dokáži lékárničku podat, případně doplnit střelivo. Bohužel velmi otravné jsou třeba nekonečné turret sekvence, kde musíte třeba sestřeloval nalétávající letouny, a tak podobně. Jsou zbytečně dlouhé, a mě osobně vůbec nebaví. Podobně na tom jsou i odstřelovací sekvence, které mě baví sice o něco víc, ale přes to. Je to moc nucené a dlouhé. I přes chvástání podrobným historickým výzkumem, tu na nějakou autentičnost raději moc nesázejte. Zbraní je ve hře poměrně hodně, ale občas budete nevěřícně koukat, co to z těch Němců padá. Že by polovina z nich odhodila německé zbraně a používala něco, co se ukořistili kde si na východní frontě? Některé zbraně co používáme navíc mají viditelné mechanické a hlavně logické nedostatky. Ale o to zas v Call of Duty tolik nejde, zapomeňme tedy na nesmyslné chvástání ohledně historického výzkumu. O tom hra není. Ze střelby jsem měl většinu času vcelku dobrý pocit. Hra mě dokázala vtáhnout a bavit, a to je přeci to hlavní. Tedy, to platí alespoň po většinu herní doby.

Hernímu zážitku hodně pomáhá i skvěle vypadající grafika. Dočkali jsme se opravdu moc pěkných textur, povedeného nasvícení scény a hlavně, úžasně vypadajících obličejů. To se projeví hlavně v in-game filmečcích, které vypadají prostě parádně. Oku lahodí také pohled na samotné uniformy a texturu látky, případně provedení různých řemínků a dalších detailů. Jasně jsou to drobnosti, ale dohromady prostě dokážou udělat dojem. To si ale na PC vyžádalo značnou náročnost na paměti, jinak hra zas tak náročná není. Opravdu skvěle vypadá například vylodění v Normandii, kde poprvé ochutnáme sílu nové grafiky tak říkajíc naplno. Stran fyziky a destrukce okolí je na tom ale klasicky lépe Battlefield. Velmi dobře jsou na tom ale zvuky, ačkoli milovníci historických zbraní určitě budou mít značné připomínky. Zní to ale moc pěkně, a věřím že budete spokojeni. To multi-player je laděn spíše na vyšší frame-rate. Map není mnoho, ale za to jsou opravdu pěkně vyvedeny. I zde se trochu vracíme ke klasice, protože logicky nemůžeme běhat po stěnách. Akce je rychlá a je opět více na blízko než v konkurenční sérii. Osobně mi to sedí více, ačkoli i tady budete mít jako nováčci co dělat. Chcete-li se ale tomuto multiplayeru věnovat, musíte vydržet a trénovat. Já osobně hraju spíše single-player, a podle toho to také vypadalo. Tak je to ale nakonec v každé podobné hře, chce to čas. Hra více hráčů se mi ale dost líbila, je taková rychlá a vcelku jednoduchá. Prostě jako za starých dobrých časů.

Jak se tato hra líbila Vám? Podělte se o svůj názor, nebo vzpomínky s ostatními v diskuzi pod článkem. Nesouhlasíte s uděleným hodnocením? Nic se neděje, právě proto tu máme i hodnocení čtenářů!

About author

BlackSheepCZ

Šéfredaktor a zakladatel diskuzního webu Lair of Geeks. Hrám a hernímu hardwaru se aktivně věnuji již od roku 2002. Několik let jsem pracoval v herním průmyslu. Momentálně pracuji v IT a 3D tisku. Průběžně se věnuji i herní publicistice, blogování a tvorbě webu. Když nehraju hry, rád čtu knížky, poslouchám hudbu, koukám na filmy, nebo seriály. Jsem také nadšeným amatérským fotografem a fanouškem produktů Apple.