Recenze: Gears of War Ultimate Edition (2015)

Gears of War je v konzolovém světě pojem, se kterým… Moment, takhle jsem už recenzi začínal, a to dokonce docela nedávno, když jsem se vracel k prvnímu dílu Halo. Tady to bude do jisté míry dost podobné, akorát nejde o FPS ale o typickou akci z třetí osoby. Gears of War je také velká exkluzivní značka Microsoftu a dá se říci, že spolu s Halo a Forzou, tvoří takovou pomyslnou nejsilnější trojici toho nejlepšího, co zatím Microsoft dokáže nabídnout. Já jsem se k prvnímu dílu Gearsů dostal až teprve nedávno, na PC mě kdysi nějak nezaujal, a tak jsem se dočkal až na Xboxu One X, a to hlavně díky velmi povedené službě Xbox Game Pass. Obstojí ale první Gears of War v dnešní době? Bude to stále zábava? Jak je již z názvu jasné, nebudeme hrát úplně původní verzi z Xboxu 360, ale novější Ultimate Edici, která byla vylepšena pro konzoli Xbox One, ale bohužel už ne pro výkonnější Xbox One X. Ale nebojte, hra vypadá i tak dost pěkně. Nakonec většinu času se bude odehrávat na v noci, nebo přítmí, což atmosféře hodně pomáhá. Ve scénách, které se odehrávají ve dne už je sice cítit jistý zub času, ale naštěstí to není nic tragického. Hra byla vylepšena vcelku pěkně. O tom ale až později. Nejprve se podíváme na to, o čem to vlastně tato hra je. Ačkoli nejde o typickou příběhovou hru, jako je třeba Uncharted, které si na tom hodně zakládá, nějaký ten základní příběh tu samozřejmě je. Ale nečekejte zázraky. První díl je hlavně akční hra, plná přestřelek a brutálních soubojů. Hrdinové jsou ti nejdrsnější z nejdrsnějších a podle toho vypadá i samotný příběh.

Děj Gears of War začíná děsivou vzpomínkou na zcela zásadní událost tohoto univerza, která se velmi smutně zapsala do životů všech obyvatel planety Sera. Událost známá jako Den vynoření, kdy se z hlubin svých tunelů prodrali zcela nečekaně na povrch planety nepřátelé zvaní Locusti a provedli nečekaný a to více ničivý útok. Přímo do hry se ale dostáváme o několik let později. První díl bude vyprávět příběh vojáka Marcuse Fénixe a jeho elitního týmu Delta. Probouzíme se ve vězení, kam jsme byly posláni za neuposlechnutí rozkazu. Jak už to tak bývá, k neuposlechnutí jsme měli dobrý důvod, potřebovali jsme zachránit život otci. Nyní jsme ale osvobozeni abychom se opět zapojili do boje proti Locustům. A netrvá to dlouho a jdeme rovnou do akce, jelikož se nepřátele dostanou i do vězení. Hra nás tedy v rychlosti seznámí s ovládáním a také s tím, že občas si můžeme vybrat i cestu kterou se vydáme. Ale nečekejte, že tyto volby budou mít nějaký vliv do budoucna jako třeba u Until Dawn. Tady jde, tedy pokud jsem si mohl všimnout, čistě jen o volbu cesty v určitém úseku hry. Občas se to hodí, když v tomto úseku zahynete, můžete si vybrat jinou cestu, která Vám dovolí třeba jiný přístup. Těchto úseků je ve hře ale jenom menší množství. Většinou jdeme jednou cestou stále vpřed. Ale nebojte nudit se rozhodně nebudete. Lokace jsou vcelku zajímavé a mají svůj velmi výrazný styl. Já jsem se do tohoto stylu nedokázal úplně vžít, ačkoli i tady se mi některé části hodně líbili. Například okolí benzínky vypadá skvěle, stejně jako venkovní prostředí továrny. Jinak mi ale vše přišlo až příliš mohutné.

Vylepšení grafiky, nasvícení, textur a dalších věcí se vcelku povedlo, hru bohužel zrazuje umělá inteligence. Zahrajte si ji raději v kooperaci.

Důležité ale je, že akce střídá akci, a o tom tato hra hlavně je. Zbraně jsou vcelku zajímavé, ale nejraději jsem měl stejně onu typickou útočnou pušku s pilou místo bajonetu. Ostatní zbraně sice mají zajímavé nápady, moc mě to ale s nimi nebavilo. Když už mluvím o pile, hra samozřejmě umí být hodně brutální. Odletující kousky nepřátel, ale zkušeného hráče nemohou rozhodit. Asi nejzajímavějším kouskem byla ukořistěná kuše, která vystřelovala výbušné šipky. Zajímavá zbraň, ale na druhou stranu také dost pomalá. Pro Gears of War je samozřejmě typický jeho systém krytů za překážkami, který funguje vcelku pěkně. Samozřejmě moderní hry jsou v tomto už trochu dál. Líbila se mi také jistá rozmanitost a styl nepřátel, hned jsem si vzpomněl na hodiny strávené v Unreal Tournamentu 3. Plejáda různých typů nepřátel je vcelku dostačující. Najdeme tu jak čistě otravné tvory, jak je u podobných her zvykem, které budeme kosit po stovkách, tak i opravdu děsivé kousky, které se ve hře objeví jen zřídka. Třešničkou na dortu jsou samozřejmě bossfighty, které nás postaví před opravdu velké protivníky. Nenarazil jsem ale na nic, co by mě dokázalo uchvátit. Co mi úplně nesedlo, byl samotný pohyb hrdinů. V těžkém obleku je pochopitelně také dost těžkopádný, s tím se musíte smířit. Zpočátku jsem s tím měl ale slušný problém, je to hodně výrazné hlavně při běhání, hlavně kvůli otřesům kamery. Vnímal jsem to ale hlavně na začátku hry, pak jsem si nejspíš zvykl.

Gears of War, stejně jako Unreal Tournament 3, je pro mě taková ta pravá esence toho, co jsem si pod pojmem Unreal engine v té době představoval. Samozřejmě jistá podobnost není náhodná, obě hry jsou od Epic Games a mají mnoho společného. Například již zmíněné mohutné postavy. Remaster na Xbox One se opravdu povedl. Obličeje vypadají opravdu moc pěkně, a potěšili mě taky moc pěkné textury a drobné detaily, jako je nepořádek v ulicích. Výrazně se zlepšilo i samotné nasvícení scény a upřímně, hra vypadá nejlépe v noci. Dostane totiž takovou správnou atmosféru. Bohužel na samotné prostředí hry jsem si po celou dobu nezvykl. Přišlo mi tak nějak moc umělé. Je to nejspíš dané i starším leveldesignem, ale nějak mi to nesedlo. Například továrna se mi vůbec nelíbila. Ale na štěstí i tady jsou místa, která člověka zaujmou. Jako již zmíněná benzínka, nebo továrna, ale tedy jenom zvenku. Prostředí jako takové je vcelku rozmanité a jednotlivé motivy se pěkně střídají. Předělané jsou samozřejmě i doprovodné filmečky, které konečně vypadají jak mají. Bohužel nemůžu pochválit samotnou umělou inteligenci našich spolubojovníků. Bohužel kolikrát nechápou ani základní mechaniky této hry, a kolikrát úplně zbytečně vběhnou do tmy, kde zemřou. Podobně tupý jsou i nepřátelé, ale tam to tolik nebolí. Je neustále zachraňovat nemusíte. Podobně nepříjemná je i teleportace spolubojovníků, kdy se najednou objeví před Vámi. To kazí dojem a vytrhává to člověka z děje.

Jak se tato hra líbila Vám? Podělte se o svůj názor, nebo vzpomínky s ostatními v diskuzi pod článkem. Nesouhlasíte s uděleným hodnocením? Nic se neděje, právě proto tu máme i hodnocení čtenářů!