Recenze: Star Wars Battlefront (2015)

Fenomén Hvězdných válek se po letech opět vrací do kin, a to znamená, že jsme se dočkali a patrně ještě dočkáme pěkné řádky her. Jednou z prvních je právě Star Wars Battlefront. Jak je v herním průmyslu zvykem, tak nějak se zapomnělo na číslovku a jde o další restart série, hráči by byly asi strašně zmatení že původní díly vyšly v roce 2004 a pak 2005 na oblíbené herní konzoli PlayStation 2. Vždycky je to taková velká vlna, která smete všechno, co jí stojí v cestě. Schválně si vzpomeňte, kdy vás Star Wars dostalo poprvé. První vlnu jsme tu v Čechách tak touhu minuly. Byl rok 1977, u nás film vidělo jenom několik papalášů, co rozhodli že nepůjde do Československé distribuce. Dočkali jsme se až v roce 1991, po čtrnácti letech, díky společnosti Lucernafilm. Zájem ale nebyl veliký. Není se čemu divit, byly mi jen 4 roky, a tak jsem moc velký hype udělat nemohl. Navíc tu byly diváci zvyklý na něco jiného. Pro mě vše začalo až v roce 1999 s epizodou jedna. Jasně, opravdový fanoušci novou trilogii nemají rádi, ale já měl ten správný věk, a takto jsem se k tomuto univerzu dostal, proto na ni vzpomínám jen v dobrém. Bohužel, ke hrám jsem se dostal až o řadu let později. A že jich nebylo málo. Krom původních Battlefrontů tu byly tituly jako Star Wars Galaxies, X-Wing, Dark Forces nebo legendární Knights of the Old Republic. A nyní, když jsme se dočkali dalších filmových pokračování, tentokrát pod aktovkou Disney, ruku v ruce s nimi přišla i nová dávka her v čele s novým Battlefrontem.

Nepůjde ale jenom o další přeskinovaný Battlefield 3? No uvidíme. U každé hry začínám zpravidla singleplayerem, protože je pro mě mnohem důležitější, než nekonečné multiplayerové bitky, které bývají většinou jedna jako druhá a liší se spíše zasazením a použitou technikou. Nejprve se ale do hry potřebujeme nějak vžít, třeba i díky krátké ale zato velmi intenzivní příběhové kampani. Ale je v Battlefrontu vůbec něco takového? No bohužel není. Battlefront vyšel bez příběhové kampaně, která nebyla dodána ani dodatečně v rámci nespočtu a máme si počkat až na druhý díl. Přesto si i v tomto díle můžete zahrát jistým způsobem sami. Prvním druhem misí na které narazíme je tutoriál, ten začíná poměrně nadějně a skoro to vypadá jako začátek nějakého delšího příběhu, ale kde pak. Po pár vteřinách zjistíte, že zúžený obraz je tu prakticky zbytečně. Jste voják a někdo na vás pouze mluví do vysílačky. V tutoriálu se naučíme jenom naprosté základy, které jsou ale v tomto žánru vždy stejné, více méně se naučíme střelbu na nepřátelské drony z různých vzdáleností a různými způsoby zaměření, a jelikož je Battlefront velmi přístupnou hrou pro všechny věkové kategorie, i tutoriál je velmi jednoduchý a až v zásadě nudný. Existuje snad někdo, kdo by ho u FPS střílečky fakt potřeboval? Kdyby byl zpracován alespoň vtipně jako v českém Vietcongu. Ale kde že. Pak už jsou k dispozici singleplayerové mise, které můžete projít osamotě, což je poměrně nuda, nebo s kamarády.

V Battlefrontu zcela chybí singleplayer, což je velká škoda. Můžeme si tak užít pouze krásných lokací a techniky tohoto universa, už ale né silného příběhu, jaký bychom od Star Wars čekali.

Něco podobného jsme si mohli vyzkoušet už v otevřené betaverzi, kde toho o moc víc ani nebylo. Jde většinou o to, že se ocitnete na jedné z planet a bojujete proti botům řízených počítačem, nebo v našem případě spíše PlayStationem 4. To asi na chviličku může zabavit, jelikož je hra čím dál tím těžší, vlny nepřátel se pochopitelně stupňují, protivníci bojují vcelku dobře a sranda je především s kráčejícími lehce obrněnými AT-ST s čelními laserovými děly. V žádném případě to ale nenahradí skutečnou a nefalšovanou příběhovou kampaň, co by měla děj a pěkně nás do hry vtáhla. Řekněme si na rovinu, zrovna to od hry ze světa Star Wars očekávám. Nakonec tyto single režimy mají nějaký smysl pouze v kooperaci s kamarádem, kterého znáte a se kterým při hraní přímo komunikujete, protože jinak si moc nedovedu představit, proč se misemi zdržovat a nejít rovnou do multiplayeru s ostatními hráči. Každopádně je to velká škoda a těším se spíše na druhý díl, kde by již kampaň měla být, případně na jiné chystané hry z tohoto univerza. Je jich už pár oznámených, ale zatím to moc nevypadá. Musíme si zkrátka počkat. Osobně bych nejvíce uvítal akční adventuru ve stylu Uncharted, nebo RPG ve stylu Mass Efectu. Koukněme se ale na to jak je na tom multiplayer, na který se těšíte asi nejvíce. V Battlefrontu jsme se dočkali poměrně široké nabídky režimů, a to až pro 40 hráčů. Mezi nejzajímavější patří mód jménem Supermacy, ve kterém hráči bojují o nadvládu nad pěti klíčovými body.

Právě v tomto režimu si užijete těch největších map, bojové techniky stejně jako oblíbených stíhaček. Je to jeden z největších nářezů, co ve hře můžete zažít. Tím dalším je neméně epický Walker Assault, který je také pro 40 hráčů. V nich se vše točí kolem oblíbených kráčejících AT-AT, které si budou kráčet napříč mapou a ničit vše co jim stane v cestě. To je poměrně silný zážitek. AT-AT totiž obyčejným blasterem příliš neohrozíte, a tak si přijdete poměrně zranitelní a malí. Pravý opak zažijete ve chvíli kdy jeden AT-AT budete ovládat. Škoda jen že AT-AT kráčí po předem dané trase a vy tak ovládáte jenom střelbu. Ve hře se nakonec objevil i režim Fighter Squadron, který je zaměřený přímo na letecké souboje legendárních stíhaček X-Wing, TIE, A-Wing a nebo úžasný Interceptor. Ovládání je vcelku jednoduché a velmi arkádové. Dovedl bych si to představit i trochu víc hardcore. Dost jsem se na tuto část hry těšil, ale nakonec mě moc nebavila. Tak nějak jsem čekal víc. Vcelku zajímavým modem je Cargo, což je variace na klasické Capture the Flag. Místo vlajky ale budete sbírat bedny s nákladem, které musíte donést na vaši základnu za střelby nepřátel i přátel. Trochu podobný je pak Droid Run, kde se snažíte získat a ubránit tři droidy. Mě osobně ale tento mod dlouho nebavil. To už je lepší režim Blast, tedy klasický týmový deathmatch, kde se snažíte zničit nepřátelský tým a to v rozložení 10 na 10. Bavil mě také Heroes vs Villains, ve kterém se spolu střetnou hlavní hrdinové této ságy.

Díky mimozemskému zasazení se dočkáme opravdu krásných kulis známých z filmů. Není jich sice tolik kolik bych si přál, ale výběr map je i přes to vcelku kvalitní a pestrý.

Můžete se tam dostat do role Luka Skywalkera, Darth Vadera, Boba Fetta, Císaře Palpatine, Hana Sola a několika dalších známých postav. Můžete se ale dostat také do role normálního vojáka, ne na každého se hrdina dostane a to je jenom dobře. Najednou se z hrdiny stanete obětí, případně podporou (není to to samé?). Dalším režimem je Drop Zone, kde na planety dopadají kapsle o jejichž kontrolu budeme věnovat v týmech po osmi hráčích. A to nejsou všechno režimy, které ve hře jsou. Problém trochu je, že Vás pravděpodobně všechny bavit nebudou, a tak je občas docela problém se do některých z nich připojit, kvůli nedostatku hráčů. Ono když je hra pro 40 hráčů a čeká jich 8, není to úplně ono. Celkově je ale multiplayer poměrně osvěžující už kvůli zbraním. Je to prostě něco jiného, než další Battlefield nebo Call of Duty. Má to jinou atmosféru i když jde v zásadě o dosti podobnou hru na které jsme zvyklý. Někteří hráči to jistě budou brát jenom jako další reskin Battlefieldu. Battlefront vypadá graficky prostě úžasně, běží na třetí generaci Frostbite Enginu od EA, nakonec nic jiného jsme asi ani nečekali. Bohužel ve chvíli, kdy si PC hráči chválí skvělou optimalizaci, že hra běží prakticky na čemkoli, na PlayStationu 4 bohužel takové štěstí nemáme. Hra sice běží v krásných a plynulých 60 FPS, což je super, ale pouze v rozlišení 900p a to jde tak trochu vidět. Hra není tak ostrá jako na PC, není tak dechberoucí jako na PC. A je to čistě tím, že vývojáři ještě s PlayStationem 4 moc neuměli a nepodařilo se jim hru ve vyšším rozlišením rozjet. Samozřejmě na kvalitě obrazu, to je trochu znát.

To se na štěstí u nových her změnilo a třeba takový Battlefield 1 vypadá i na základním PS4 naprosto úžasně. Vraťme si ale k Battlefrontu. Pokud na televizi nebudete koukat z půl metru jako já, můžete si i tak užít velmi pěkné grafiky, která navodí tu pravou Star Wars atmosféru. Zvláště v úžasném lese na Endoru, nebo na mé oblíbené písečné Tatooine. Prostě nádhera. I po zvukové stránce jde skvělý zážitek a to mimo jiného také díky skvělé hudbě, která u pořádné Star Wars hry prostě nemůže chybět. Přiznejme si, že ačkoli jsou v Battlefrontu nějaké drobné stopy po singleplayerovém zážitku, jde prostě o hru čistě multiplayerovou, a tak na ní musíme nahlížet. Příběh hledejte ve filmech. Na hru jsem se strašně těšil, ale bohužel jsem nedostal úplně to, co jsem potřeboval. Grafika je přes nižší rozlišení stále moc pěkná, hra má velmi kvalitní zvuky a skvělou hudbu. Dokonce se i dobře hraje, pocit ze střelby z blasterů je prostě skvělý, a to že si můžeme přepnout i do pohledu z třetí osoby a hrát tak hru jak nám bude sedět, je skvělé. Problém je v tom, že i přes to, že hra obsahuje jistý postup odemykání dalších skinů a zbraní, tak nějak člověku nabízí další možnosti a důvod proč jí hrát dál. Moc dlouho mě u sebe neudržela a to ani přes to, že jsem koupil verzi se všemi DLC. Co teprve hráči základní hry. Hra se zkrátka velmi rychle okouká. Planet není mnoho. Důležité ale je, že do té doby se u hry budete skvěle bavit. Otázka je jenom jak dlouho. Deset hodin, dvacet nebo třicet? Herních režimů je ve hře velké množství, ale nakonec jsou si velmi podobné. Liší se spíše počtem hráčů na na mapě, počtem hrdinů, druhem techniky a dalšími maličkostmi.

A jak na hru vzpomínáte Vy? Jak se Vám líbila? Podělte se o svůj názor, nebo vzpomínky s ostatními v diskuzi pod článkem. Nesouhlasíte s uděleným hodnocením? Nic se neděje, právě proto tu máme i hodnocení čtenářů!