10 views
0

Tak to bude jednoduché, ale také krásné, temné, velmi náročné, děsivé a také dost depresivní a smutné. Limbo samozřejmě nepatří k těm nejnovějším hrám, než se v roce 2015 dostal na PlayStation 4, už jsme si ho dávno mohli zahrát třeba na PlayStationu 3 a mnoha dalších platformách. Svou premiéru měl v roce 2010, jako jedna z her pro Xbox Live Arcade, kde vyšel s jistou časovou exkluzivitou. Jde tedy o takový malý poklad, který přišel od zelených. Později se ale dostal na většinu myslitelných platforem, včetně mobilních telefonů a tabletů. Nakonec jsem si tuto hru koupil hned několikrát, a to se moc hrám nepovedlo. Naposledy jsem to udělal úmyslně snad s The Orange Boxem, který mám taky moc rád. Limbo je hra, která zaujme už na první pohled. Hned potom co se malá postavička probudí v temném lese a udělá několik drobných krůčků je hráčovi jasné, že od tohodle se jen tak neodtrhne. Ten styl a atmosféra nás k monitoru připoutá a už nepustí. Ač hra může na první pohled vypadat poměrně jednoduše, najdeme zde spoustu zajímavých detailů. První čeho si jistě všimneme je úžasná animace postavičky.

Ta se pohybuje naprosto plynule a tak nějak přirozeně. Musím dokonce přiznat, že dost roztomile, ačkoli toto není taková ta typická roztomilost známá z her od Nintenda. Nene, toto je taková zvláštní temná roztomilost. Chvilku s rozhlížíme co se děje. Pak s postavičkou vstaneme a rozeběhneme se do temného lesa. Stále nevíme, co se děje. Tak běžíme dál a dál a čekáme, že se nám do cesty postaví nějaké ty překážky, přesně jako je tomu v Mariovi a v řadě dalších plošinovek až najednou prásk. Tělíčko se rozprsklo na několik částí. Padli jsme do pasti, a naše postavička leží bezvládně na zemi. Nebo spíše jeho části leží na zemi. Je konec. Poměrně jasný a brutální konec. Chvilku nevěřícně koukáme co se to stalo a s ustupujícím šokem na začíná docházet, že toto není jen tak obyčejná skákačka a začneme se o naší malou postavičku skutečně bát. Les je totiž plný nebezpečí a hra není černobílá jen tak z nějakého rozmaru šíleného grafika. Noc je totiž temná a plná hrůz. To co nás potkalo, je přitom jen úplný začátek nástrah a nebezpečí, se kterým se musíme vypořádat.

Limbo je unikátní svým depresivním vizuálním stylem a hustou atmosférou, ale také herními mechanikami, které nás nutí přemýšlet nad dalším postupem, protože jde o hodně.

Hlavním poznávacím znakem této hry je hustá a velice temná atmosféra, kterou jen podtrhuje skvělá černobílá stylizace hry. Někdo by dokonce řekl, že Limbo působí dosti depresivně, a je to vlastně pravda. Co pravda, je to především záměr tvůrců. Přeci jenom Limbo, respektive limbus, je známé jako předpeklí. Tedy místo, kam přijdou duše zemřelých nepokřtěných dětí. Tady to prostě ani méně hnusné být nemůže. Ono předpeklí je tu vyobrazeno jako velký temný les a později i průmyslový komplex. V této stylizaci má velký vliv hra světla a stínu. Perfektní jsou třeba animace postav a zvířat, respektive živočichů. Nejde samozřejmě o nic kdo ví jak složitého, nebo objevného. Dojem z jejich plynulosti je ale perfektní. Důležitá je ve hře také samotná fyzika, která má vliv na hratelnost a na řešení různých hádanek. Hrajeme si tu často s vodou, samozřejmě s houpáním na provazech, s určitou posloupností a návazností akcí, ale v určitých částech hry také s gravitací. Společným jmenovatelem je přitom logika a také správné načasování akce.

Od plnění logických hádanek se odvíjí také samotná herní doba. Pokud se nikde nezaseknete a proplujete hrou bez větších problémů, zvládnete to sfouknout klidně i za tři hodinky, možná i dříve. Při prvním dohrání bez návodu a bez známek geniality se Vám může klidně stát, že prostě někde regulérně zakysnete, klidně na půl hodiny. Zásadní otázka pak je, podívat se na YouTube, nebo ne? Pokud si chcete hru užít naplno, tak se samozřejmě nepodíváte, a na všechno si přijdete sami. To ale bude chvilku trvat. Údaj o herní době tedy tentokrát berte s velkou rezervou. Celkový dojem z audiovizuálního zpracování je jednoduše perfektní a grafice se nedá nic vytknout. V jednoduchosti je prostě síla a v takto silné stylizaci taky… Jistou roli hraje také to, že podobně vypadajících her přeci jenom není mnoho. Není to prostě kopie kopie, která kopírovala kopii…. Vzhledem k tomu bude tato hra stárnout jenom velmi pomalu. A my se tak k ní můžeme stále vracet a doporučovat jí všem lidem, co jí ještě z nějakého důvodu nehráli.

Jak se tato hra líbila Vám? Podělte se o svůj názor, nebo vzpomínky s ostatními v diskuzi pod článkem. Nesouhlasíte s uděleným hodnocením? Nic se neděje, právě proto tu máme i hodnocení čtenářů!

About author

BlackSheepCZ

Šéfredaktor a zakladatel diskuzního webu Lair of Geeks. Hrám a hernímu hardwaru se aktivně věnuji již od roku 2002. Několik let jsem pracoval v herním průmyslu. Momentálně pracuji v IT a 3D tisku. Průběžně se věnuji i herní publicistice, blogování a tvorbě webu. Když nehraju hry, rád čtu knížky, poslouchám hudbu, koukám na filmy, nebo seriály. Jsem také nadšeným amatérským fotografem a fanouškem produktů Apple.